Andrej Bogoljubskij | |
---|---|
Narození | kolem 1111 Rostov |
Úmrtí | 29. června 1174 (ve věku 62–63 let) Bogoljubský klášter |
Příčina úmrtí | Vražda |
Místo pohřbení | Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice |
Povolání | panovník |
Předchůdce | Jurij Dolgorukij |
Nábož. vyznání | pravoslaví |
Choť | Ulťa Kučková[1] |
Děti | Jurij Bogoljubskij Izjaslav Andrejevič[2][3] Mstislav Andrejevič Gleb Vladimirský Rostislava Andrejevna Kyjevská |
Rodiče | Jurij Dolgorukij[4][5][6] |
Rod | Rurikovci a Jurjevští |
Příbuzní | Rostislav Jurjevič, Vsevolod III. Velké hnízdo, Gleb Kyjevský a Michail Vsevolodovič (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrej Bogoljubskij (rusky Андре́й Ю́рьевич Боголю́бский; kolem 1111? – 29. června 1174) byl velikým knížetem Vladimirsko-suzdalského knížectví od roku 1157 až do své smrti.
Po smrti svého otce, kyjevského knížete Jurije Dolgorukého († 1154), se Andrej ujal vlády. V roce 1158 založil osadu Bogoljubovo nedaleko města Vladimir, které si zvolil za své hlavní město. 29. června 1174 ho spiklenci surově zavraždili v jeho ložnici. Kvůli své mučednické smrti byl později prohlášen za svatého.